Co kdybychom žili ve vesmíru, který se neustále otáčí? Taková představa by mohla znít jako sci-fi, ale matematik Kurt Gödel ji v roce 1949 použil jako klíč k pochopení teorie relativity.
V roce 1949 se matematik Kurt Gödel pustil do odvážného experimentu. Zkoumal možnost rotujícího vesmíru v rámci Einsteinovy obecné teorie relativity. Gödel použil svou teoretickou konstrukci jako nástroj k ukázání toho, že teorie relativity může obsahovat nesrovnalosti. Zejména v oblasti časoprostorových struktur.
Teoretické úvahy a Gödelovy myšlenky
Jeho model představoval vesmír rotující kolem vlastního středu, ačkoliv byl tento model zjednodušený a neodrážel skutečné fyzikální podmínky. V Gödelově vesmíru by rotace vedla k zajímavým důsledkům, jako je možnost cestování zpět v čase, což bylo v té době kontroverzní téma. Pokud by byl vesmír skutečně rotující, každý pozorovatel by se považoval za střed rotace.
To znamená, že bez ohledu na to, kde se nacházíte, vesmír by se otáčel kolem vás. Tento jev by ovlivnil to, co vidíte. A také by měl zásadní vliv na to, jak vnímáme čas a prostor. Otočné pohyby časoprostoru by vytvářely zajímavé optické iluze a komplikované trajektorie světelných paprsků. To by vedlo k situacím, kdy by se světlo odráželo zpět k pozorovateli, což by teoreticky umožnilo vidět vlastní minulost.
Webbův dalekohled ve vesmíru odhalil nesrovnalosti, které vědcům nahání hrůzu
Důsledky rotace pro cestování časem
Rotace vesmíru by mohla znamenat, že v něm existují místa, kde by se prostor a čas zakřivovaly natolik, že by se vytvořily smyčky v časovém kontinuu. Takové podmínky by teoreticky umožnily cestování zpět v čase. Pokud byste například odletěli raketou v rotujícím vesmíru, váš pohyb by byl ovlivněn rotací a při návratu byste mohli dorazit zpět do minulosti před odletem. Tento fascinující koncept otevírá dveře k mnoha otázkám o tom, jak by takový vesmír fungoval a jaké paradoxní situace by mohly vzniknout, uvádí web Space.
Taková teoretická úvaha však čelí mnoha výzvám. V praxi nemáme žádné důkazy, že náš vesmír rotuje tímto způsobem. Astronomické pozorování a testy, jako je měření červeného a modrého posunu světla z různých částí oblohy, ukazují, že vesmír se nejeví jako rotující. Tyto výsledky nám pomáhají potvrdit, že naše chápání vesmíru je v souladu s aktuálními vědeckými modely, které vylučují možnost takové rotace.
