Masivní exploze v sibiřských lesích srovnala před více než sto lety se zemí tisíce kilometrů čtverečních porostu a vědci dodnes zkoumají, co přesně způsobilo tuto zkázu.
Rok 1908 se zapsal do historie díky neuvěřitelné události v odlehlé oblasti Sibiře, uvádí web Astronomy. Tunguský výbuch tehdy způsobil zkázu, jakou Země nezažila po celé generace. Brzké letní ráno onoho roku překvapilo obyvatele v okolí města Vanavara, když se nad jejich hlavami náhle rozzářilo nebe. Obří rázová vlna rozbila okna, vyrazila dveře a některé obyvatele doslova odhodila vzduchem.
Záhada bez kráteru
Veškerá zvěř v okolí zmizela, včetně sobů a jejich strážců. V oblasti kolem řeky Podkamenná Tunguska zůstala po výbuchu jen spálená pustina. Nikdo nevěděl, co se stalo. Stromy byly srovnány se zemí na ploše více než 2 000 km² a ztráty byly ohromné, celá stáda sobů, divoká zvěř, dokonce i několik lidí přišlo o život.
Dlouhou dobu se vědci pokoušeli vysvětlit, co způsobilo explozi, která byla podle odhadů dvakrát silnější než hirošimská bomba. A přesto, navzdory obrovské síle, nebyl na místě žádný kráter. Jak je to možné? To zůstává jednou z největších záhad Tunguské události. Co skutečně explodovalo nad Sibiří?
Známý přírodovědec přináší alarmující zprávu. Lidstvo se nachází na hraně katastrofy
Železný návštěvník z vesmíru
Po desítkách let výzkumu vědci dospěli k teorii, že explozi způsobilo kosmické těleso, pravděpodobně asteroid nebo kometa. Fyzikové z Ruské akademie věd nasimulovali scénáře pro různé druhy kosmických objektů, ledové, kamenné i železné. Zjistili, že led by v atmosféře rychle roztál a kamenné těleso by se rozpadlo při průletu troposférou. Nejpravděpodobnějším viníkem je tedy železný meteorit. Ten, jak se zdá, proletěl atmosférou pod úhlem 9 až 12 stupňů, ohřál se, ale nikdy nedopadl na zem. Místo toho se po zahřátí vypařil a zanechal po sobě rozptýlené částice prachu.
Tento scénář vysvětluje, proč nebyl nalezen žádný kráter ani zbytky meteoritu. Kdyby meteorit dopadl přímo na Zemi, způsobil by zkázu nesrovnatelně větších rozměrů. Šířka kráteru by přesáhla tři kilometry a exploze by měla dopad na celý kontinent.
Štěstí naší planety
Pokud se vědci nemýlí, měla Země obrovské štěstí. Kdyby železný meteorit dopadl přímo na povrch, následky by byly katastrofální. Tisíce kilometrů čtverečních by byly zcela zdevastovány, vyvržený materiál by zastínil slunce a způsobil náhlé ochlazení planety. To by mělo za následek masové vymírání živočichů i rostlin. Tunguský výbuch tedy mohl být mnohem horší, než jak ho dnes známe.
Tento vesmírný incident nám připomíná, jak křehká je rovnováha mezi životem a jeho zánikem na naší planetě. I malá změna ve vesmírných událostech by mohla mít katastrofální důsledky pro celý ekosystém Země. Naštěstí jsme tentokrát měli štěstí, otázkou zůstává, jak dlouho nám vydrží.
