V srdci sibiřské krajiny se nachází obrovský kráter Batagajka. Tato „brána do podsvětí“ poskytuje vědcům vzácné informace o klimatu a životním prostředí z dob dávno minulých.
Kráter Batagajka, impozantní propad v krajině severního Jakutska na Sibiři, představuje jedno z nejcennějších nalezišť pro vědce studující klimatické změny a geologické procesy, uvádí web LiveScience. Tento obrovský kráter, který je místními nazýván „brána do podsvětí“, obsahuje permafrost starý 650 000 let. Vědci využívají vzorky z tohoto místa k rekonstrukci prastarého klimatu, které odhalují jak minulost, tak budoucnost naší planety.
Okno do dávné minulosti
Permafrost, půda trvale zamrzlá po dobu alespoň dvou let, je klíčovým prvkem pro pochopení historických klimatických podmínek. Batagajka je druhým nejstarším permafrostovým nalezištěm na Zemi a umožňuje vědcům nahlédnout do klimatických podmínek, které panovaly během posledních velkých dob ledových. Podrobný výzkum tohoto permafrostu přináší nové pohledy na to, jak se klima vyvíjelo a jak se regionální podmínky měnily v průběhu tisíciletí.
Historie kráteru a jeho význam
Kráter Batagajka se rozrostl na 0,3 čtverečních mil (0,8 čtverečních kilometrů), čímž se stal největším megapropadem na Zemi. Jeho čelo, které je 55 metrů vysoké, zůstává impozantní součástí této geologické formace. Vědci zjistili, že odlesňování zahájené ve 40. letech 20. století vedlo k erozi, která urychlila tání permafrostu. Tím se odhalily sedimenty, které uchovávají cenné informace o dávných klimatických podmínkách.
Pravda o Golfském proudu odhalena: Odborníci předpověděli jeho vliv na budoucí klima v Evropě
Výzkumníci, včetně paleoklimatologa Thomase Opela z Institutu Alfreda Wegenera, provedli analýzu vzorků z kráteru pomocí různých datovacích metod. Radiokarbonové datování, datování chlorem-36 a luminiscenční datování umožnily přesně určit stáří sedimentů a tím i klimatické podmínky v různých obdobích.
Významné objevy a budoucí výzkum
Studium permafrostu v kráteru Batagajka přináší nejen historické, ale i ekologické poznatky. V roce 2018 byla v této oblasti nalezena 40 000 let stará zkamenělina pleistocénního koně, která byla tak dobře zachovalá, že vypadala jako čerstvě po smrti. Tento nález ukazuje, že permafrost může uchovávat nejen klimatické informace, ale i biologické zbytky z minulosti.
Vědci se zaměřují na analýzu starších vrstev permafrostu, aby lépe porozuměli, jak změny klimatu ovlivnily tuto oblast v průběhu času. Očekává se, že další studie přinesou nové informace o klimatických podmínkách a ekologických změnách, které formovaly Sibiř a její okolí. Vzhledem k tomu, že permafrost obsahuje značné množství starověkého uhlíku, vědci doufají, že jejich výzkum pomůže lépe porozumět tomu, jak by mohl reagovat na současné klimatické změny.
