V oblastech východní Afriky můžete najít dva druhy těchto nádherných opeřenců. Největší plochu výskytu má plameňák růžový, tedy přes jih Evropy až na jih Asie.
Jedná se o největšího plameňáka vůbec, dosahuje výšky 110-150 centimetrů, váží 2-4 kila. Nejmenším druhem je naopak plameňák malý, který je však současně nejpočetnějším. Populace tohoto druhu se totiž dle expertů odhaduje na 2,5 milionu kusů. Liší se od sebe hlavně velikostí, ale také zbarvením peří. Zobák toho malého je prakticky celý černý, zatímco růžový má tmavou jen špičku. Oba však mají dlouhý tenký krk i nohy s velmi silnou kůží. Co dalšího?
Získávaní pigmentu
Kůže chrání nohy ve vodě, která je obvykle velmi slaná či alkalická. Stran zbarvení peří se druhy pohybují od bílé přes růžovou až po jasně červenou. Barvu celkově způsobuje karotenoidový pigment získávaný z potravy. Čím je na něj strava bohatší, tím jasnější zabarvení. Tito ptáci obecně obývají mokřadní biotopy, slané i sladké vody. Ale tady se mezi nimi skrývá ještě jedno srdce.
Na tuhle výzvu nemá 97 % lidí všestranně rozvinutý mozek. Dokážete melounovou hádanku vyluštit?
Až na dobu hnízdění nejsou nijak vázáni na jednu oblast. Tehdy migrují i tisíce kilometrů. Létají především v noci, a to rychlostí až 60 kilometrů v hodině. V přirozeném prostředí se běžně dožívají kolem 35 let, v zajetí dokonce 77. Jejich predátory jsou hlavně čápi marabu, paviáni. I když se plameňáci běžně houfují a hejno může mít i 200 000 kusů, nedrží mezi sebou žádné vztahy.
Ochrana před predátory bez vazeb
Kolonie o velkých počtech tak fungují coby ochrana proti predátorům a dalším nebezpečím. Jídelníček sestává z drobné potravy, tedy sinic a drobných vodních korýšů, například žábronožky solné. Dále si plameňák pochutná na měkkýších, červech, larvách i vodních rostlinách včetně semen. Zobák plameňáka je velký a potravu krásně filtruje. Na jazyku a uvnitř zobáku jsou pak lamely na zachycení. Jestli stále tápete, tady je řešení výzvy.
Předehrou páření jsou hromadné námluvy, samice obecně preferují samce se sytějším peřím. To je totiž jasný signál dobře živeného jedince, tedy naděje na zdravé potomky.
